Povídky z jedné kapsy by Karel Čapek

Povídky z jedné kapsy Reviews

• 
  Veronika Sebechlebská

  Tieto poviedky sú ak tá odroda čerešieň, čo sa volá Už len jednu.*
  
  *V niektorých publikáciách uvádzaná aj ako Toto bude fakt posledná prípadne Idem umyť riad, len ešte túto jednu.
• 
  Tomáš Ulej

  Opäť po rokoch a opäť tá istá rozkoš z čítania. Malé detektívne poviedky ale vrcholom zážitku nie je zločin ani vyšetrovanie, ale môcť o tom niekomu hovoriť. Číra nádhera.
• 
  Fabio

  Delitti, giudizi, misteri e altre amenità in salsa ceca
  24 racconti 24. Ricorrono misteri, delitti, giudizi umani e divini, picchi e bassezze dell'animo umano.
  
  Per una volta Čapek non mi incanta completamente - doveva accadere, prima o poi -, anche se non mancano alcuni tocchi di genio. L'atmosfera è generalmente più amara che nel resto della produzione dell'autore, e i racconti migliori sono quelli dove questa amarezza viene stemperata (o sottolineate, fate vobis) dall'ironia: la follia di rispettare alla lettera ogni divieto, anche se privo di senso, sconfitta dalla pazzia vera e propria (Il crisantemo azzurro); una distrazione che mostra quanto possano essere simili i caratteri di un freddo assassino e dell'integerrimo procuratore che ne vuole la condanna (Il chiaroveggente); la repulsione nei confronti dell'ignoto che si tramuta in simpatia per il conosciuto (L'antipatico); l'importanza della poesia nel processo investigativo (Il poeta); il pericolo insito nel riflettere su chi potrebbe odiarci (Tentato omicidio); la difficoltà di essere libero (Scarcerato).
  
  In tre tra i racconti più interessanti della raccolta, Čapek si interroga sulla giustizia divina e umana. Nel primo, un Dio troppo pieno di comprensione per emettere sentenze lascia a degli uomini il compito di giudicare (Il giudizio universale): ...perché tu, Dio, non giudichi da te? - chiese Kugler meditabondo. - Perché so tutto. Se i giudici sapessero tutto, ma proprio tutto, nemmeno loro potrebbero giudicare; se solo fossero capaci di capire tutto, allora proverebbero compassione. Come potrei giudicarti io? Il giudice conosce solo le tue cattive azione, ma io so tutto di te. Tutto, Kugler. Ecco perché non posso giudicarti. - E perché quei giudici... quegli uomini... anche in cielo? - Perché l'uomo appartiene all'uomo. Io sono, come vedi, soltanto un testimone, ma del castigo, del castigo decidono gli uomini. Anche in cielo. Credimi Kugler, è giusto così: gli uomini non si meritano altra giustizia che quella umana.
  Nel secondo, Delitto nel casolare, è l'uomo che vorrebbe delegare a Dio il compito di giudicare, soprattutto quando entrano in gioco gli elementi fondanti della cultura contadina, il richiamo ancestrale di due terreni che desiderano ardentemente "stare insieme".
  Nel terzo ed ultimo (Delitto alla posta), per amor della Giustizia, un gendarme si erge a giudice inappellabile nel punire due assassini, ma conclude la sua narrazione esprimendo al contempo dubbi e certezze: Sono solo un gendarme, signore, ma questo glielo posso confermare sulla mia esperienza: non so se esista un Dio onnisciente e onnipotente, de resto anche se ci fosse non ci aiuterebbe, ma Qualcuno assolutamente giusto vi dico che ci dev'essere. Questo sì, signore. Noi possiamo solo punire, ma ci deve pur essere qualcuno che sappia perdonare. La giustizia somma, quella vera, credo sia qualcosa di stupefacente, come l'amore.
  
  Alla fine, non si sa più in cosa credere. In niente, forse
  https://www.youtube.com/watch?v=yOjpK...
• 
  Sevak Mangasaryan

  This was the first book in Czech that I read.
  
  Even though reading the not adapted version was quite hard given the use of lots of archaic words and expressions, the humor, surprise factor and vivid illustrations kept me glued to the book.
  
  Its a collection of short stories (4-6 pages each) and its pretty much like watching an addictive netflix show :) Never gets boring as each story is quite unique and excites your thoughts as you read.
• 
  Elwerine

  Předčítané, takže něco jako audiokniha. Příjemné, milé, humorné i vážné. Těch pět je možná díky předčítači, který mě do děje vtáhl velmi pěkným přednesem.
  
  Škoda, že jich je tak málo, i druhá kapsa zachvilku "dojde"...
• 
  Makuš

  ,,Protože všechno vím. Kdyby soudcové všechno, ale naprosto všechno věděli, nemohli by také soudit; jen by všemu rozuměli, až by je z toho srdce bolelo (měli by pochopení pro činy). Jakpak bych já tě mohl soudit? Soudce ví jenom o tvých zločinech; ale já vím o tobě všechno. Všechno, Kuglere. A proto tě nemohu soudit."
• 
  Pavel

  Povídky povětšinou ze soudního a policejního prostředí. Ve všech se něco hledá: tu ztracený spis, tu vzácná květina, ale většinou vina a spravedlnost. Hodně povídek je psáno lehčím tónem, ale z několika až zamrazí (Případ Selvinův, Oplatkův konec, Zločin v chalupě, Zločin na poště).
  Kdyby v tom nevystupovali četníci a radové, nepoznal bych, že to bylo vydáno v roce 1929. Čapkovi bylo 39 let a o lidech toho věděl zatraceně hodně.
• 
  Terez

  Občas se mi stane, že zatímco čtu jednu knihu, která mě nebaví, jen tak mimochodem v mezičase přečtu jinou knihu. Tak tomu bylo v tomto případě. Tedy, tohle je tak knížka, kterou jsem přečetla vlastně náhodou. Čapkův styl psaní je mi sympatický, čte se pěkně, jsem ráda, že toho napsal tolik, že to snad nikdy nebudu mít všechno přečtené. A navíc se mi tyhle povídky můžou hodit do maturitní četby, což už bohužel začíná být aktuální.
  Pět hvězd, protože se mi to líbilo.
• 
  Vicent

  Col·lecció de 24 contes, dels quals he llegit els cinc primers, i ja n'he tengut prou. Podien tenir un cert interès fa cent anys (són del 1929), quan estaven de moda la grafologia, l'hipnotisme, la frenologia i un munt de pseudociències, però són contes que han envellit malament, tenen poc interès i un final previsible, és a dir, que ni tan sols fa cent anys no eren gran cosa des del punt de vista literari.
  
  La traducció de na Monika Zgustová es molt bona, un esforç digne de millor causa.
• 
  jul

  povinna cetba, ale nebylo to spatne jakoze
• 
  Petra

  Čapek vedel písať o bežných veciach takým spôsobm, ako málokto. Krásne, s citom, nadhľadom, humorom a iróniou. V týchto krátkych poviedkach dokázal na malej ploche vykresliť dômyselný príbeh, neuveriteľne presvedčivo opísať rôznorodé typy postáv a poukázať na absurdnosť ľudského správania.
  
  V týchto poviedkach ma zaviedol ma spolu s detektívmi a policajtmi na miesto činu a ja som s napätím (ale často aj s úsmevom) sledovala rozuzlenie prípadu :)
• 
  Nikol

  Knihu odkládám. 7 měsíců trápení a kniha nedočtena.
• 
  Zuzana

  Čapek je mistr kratších próz. Jeho povídky jsou skvělé.
• 
  Iveta Skutková

  Já prostě miluju Čapkův styl psaní! Po R.U.R. jsem se pustila do Povídek a bylo to skvělý. A ačkoliv já audio knížky moc nevyhledávám, nemůžu se ubránit pocitu, že tady by to jako audio vyznělo ještě líp. Původně jsem myslela, že každá povídka bude absolutně samostatná a úplně o něčem jiném, takže mě překvapila jejich nepatrná provázanost, kdy sice opravdu byla každá povídka jiná, ale všechny byly z kriminálního prostředí a občas jsme se s některými postavami setkali ve více příbězích. Nicméně každá povídka mě zaujala, některé byly opravdu hodně dobře promyšlené a člověk nad některými případy prostě musel kroutit hlavou. Rozhodně se pustím i do Povídek z druhé kapsy a Čapek u mě stále stoupá.
• 
  V

  Samozřejmě že jsem leckteré povídky už znala, ale stejně jsem si je ráda připomněla. Někdy mě trochu mátlo, jak se někde objevovaly stejné postavy napříč povídkami, ale vlastně spolu nic tak úplně nesouviselo. Ale to nevadí. Oceňuji, jak Čapek prostě bez nějakých cavyků vpluje do vyprávění, jak nechá příběh vyvrcholit a jak mu vždycky pak připíše ještě nějaký dozvuk, v němž se snad skrývá celá pointa a vlastně všechen ten vtip. Měla jsem pocit, že popsal snad všechny možné druhy lidské blbosti - která se za těch sto let vlastně vůbec nezměnila, možná jen trochu vygradovala. Samozřejmě Čapkův styl psaní a jeho nápady zasluhují uznání. A skutečnost, že jsou povídky jak zábavné, tak poučné, tak plné prostých i učených výroků a také se prostě hezky čtou. :-)
• 
  PJ Jelének

  Chtěla jsem sem přidat úryvek z knihy, z povídky, kterou jsem četla hned několikrát po sobě, protože mi přišla skvělá, ale nakonec bych sem přepisovala celou povídku a to je zbytečné. Takže až to někdo bude číst a budete u povídky - Básník, vzpomeňte si na mě a užijte si to.
  Jinak jde o soubor krátkých detektivních příběhů. Čapek tu ale dost výrazně projevuje svoji filosofii a společenské postoje - povídky jsou často nejednoznačné, tedy dobro a zlo nemá příliš pevné obrysy, a některé mají i otevřený konec. To vše v příjemné a košaté hovorové češtině s podrobným popisem tak, že se cítíte být opravdu tam. Postavy samotné jsou všechno jen ne ploché díky skvělé charakteristice.
  Čapek taky často zabrušuje do psychologie a sociologie velmi nenáročnou a lehkou formou.
• 
  Miranda Grey

  Sbírka povídek z policejního prostředí: svižná, humoristická, morálně vyzývavá s podivnou melancholií a všední přátelskostí, jenž sbližuje čtenáře s vypravěčem. Příběhy jsou krátké, psané obyčejnou mluvou, a tak se dají přímo výborně zhltnout jako jednohubky. Závěry k zamyšlení: příkladem Poslední soud. Sem tam se opakovaně objevuje postava doktora Mejzlíka se svým sakramentským štěstím.
• 
  Stanislav Jan Stejskal

  Short stories that have momentum and charm. Karel Čapek was a master at writing detective stories, and this book is proof of that. The stories are short, but they will hold your attention and entertain you. Čapek also plays with characters in a skillful way, creating distinctive and memorable individuals.
  
  What else can I say? I believe this book is one of the best in Czech literature.
• 
  Anne

  Čapkův styl je perfektní. Čtivý, okamžitě chytí a vtáhne do děje. U některých povídek mi přišlo až škoda, že skončily tak brzy, jiné jsem zase dost dobře nepochopila... Vím, že se ke knize jednou určitě vrátím a třeba se na ně budu dívat zase jinak :-)
• 
  Peťo Teplický

  mám veľmi rád Čapkove láskavé poviedky, z ktorých prúdi jeho poznanie a záujem o druhých ľudí a ich príbehy - väčšina poviedok sú tak trochu detektívky s prekvapivým koncom, ale je to skôr forma na rozbor ľudských charakterov - rád si ich prečítam kedykoľvek opäť
• 
  Eliška **

  4,8⭐️
• 
  princeznička Karinečka

  Detektivní povídky jsou navzájem podobné. Četlo se to fajn, ale jako audiokniha se to poslouchalo ještě lépe.
• 
  lucinka

  Všechny povídky se mi líbily, ale některé byly neuzavřené proto 4⭐ Hned se vrhnu na druhou kapsu 😄😍
• 
  eliska

  Na to, že jsem to četla jako povinnou četbu, to bylo úžasný <3
• 
  adele

  Reading the book was compulsory in school and I didn't enjoy it. The stories were probably interesting, but I had to force myself to complete the reading. That's why I am giving only 1 star.
• 
  Luna

  Some of the stories were really interesting. But I couldn't understand some of them. (My version of the book had very pretty illustrations)
• 
  Magmaa

  7/10
  
• 
  Barawe

  3.5 Zajímavé, překvapivě čtivé ale některé povídky se mi zdály dost podobné a stalo se i, že příliš podobné povídky šly hned za sebou, takže se překvapení z konce/rozuzlení prostě minulo účinkem.