Velké dobrodružství Pepíka Střechy by Pavel Čech

Velké dobrodružství Pepíka Střechy Reviews

• 
  Ondra Král

  Být to můj první komiks od Pavla Čecha, rozplývám se nad každou stránkou a jsem nadšen. Vzhledem k tomu, že jsem četl všechny autorovy komiksy, už takové to prvotní nadšení nad jeho stylem omrzelo a i ty motivy (návrat do dětství, dobrodružné romány atp.) se neustále opakují. Potěšily odkazy na Prkennou ohradu a to přirovnání života k majáku se mi moc líbilo, ale jako celek mě to bohužel už tolik neokouzlilo.
  
  A budu za hloupého - co má symbolizovat na konci ten modrý kamínek?
• 
  Ondřej Puczok

  Tahle knížka je prostě nádherná. Ty kresby, dvojstrany, styl... Nemohli jsme se na ni vynadívat. Jasně, příběh dle mě trošku pokulhává, ale potěšily odkazy na jiné knihy z dílny Pavla Čecha a jeho klasické uličky, labyrinty, dobrodružství, staré budovy, mapy, příroda... Prostě krása :)
• 
  Milushka

  Výpravná kniha - ilustrace, vazba, papír.
  
  První setkání s komiksem Pavla Čecha.
  
  Věnováno všem strážným andělům, těm s křídly i bez nich...
  
• 
  Green Magritte

  Příběh o Pepíkovi, trochu ustrašeném chlapci, je nostalgickým výletem do chlapecké fantazie, kde vítězí křehkost a srdce na správném místě...
  
  
• 
  Pavel Pravda

  Číst komiksy Pavla Čecha je jako číst básničky. Mají svoji zvláštní poetiku. Jak v textu, tak i v obrazech. Fungují jako pohlazení po duši, probouzí dětskou zvědavost a víru v tajemno. Voní dobrodružstvím a nebezpečím, které kluky navždy změní.
  
  Už několik dní převracím v hlavě slova, kterými se snažím "Velké dobrodružství Pepíka Střechy" co nejlépe vystihnout. Těch napsaných a zase smazaných vět… Je to nádherná kniha. To že je krásně namalovaná, to je u Pavla Čecha naprostá samozřejmost. Zatím jsem ji četl jenom jednou a vím, že až se do ní pustím příště, tak najdu spoustu nových detailů. Jeho cit pro detaily by se dal opěvovat na každé stránce každé jeho knihy.
  
  Silná je i příběhová část této knihy. Je o hledání odvahy a překonávání strachu. Je o nalezení spřízněné duše, se kterou se rádi pustíte i do dobrodružství, o kterém jste se do té doby maximálně četli anebo snili. Je o první platonické lásce, kvůli které bez váhání skočíte i do králičí nory. Je ale také o lásce ke knihám a příběhům. Realita s fantazií se v ní prolíná takovým způsobem, že není možné určit, kde jedno končí a druhé začíná. Celý příběh doprovází úvahy a životní moudra, které jsme už sice všichni slyšeli stokrát, ale to nic nemění na jejich pravdivosti a Pavel Čech je navíc umí moc pěkně podat.
  
  Ale abych jenom nekriticky nechválil, tak musím přiznat, že nevím, jak se mám srovnat s otevřeným koncem příběhu. Mám za něj být rád, že si mohu konec sám domyslet, anebo je v pořádku, že chci víc? Mám v hlavě asi milion otázek a žádná odpověď nepřišla. Mám pocit, že to skončilo tak najednou, že to ve mě ani nestačilo vyvolat nějaké silnější emoce, jako třeba "Tajemství ostrova za prkennou ohradou" anebo “Dědečkové”. To mi na té knize chybí asi nejvíce. Ale třeba to tam najdu příště. I tak si Pepík Střecha zaslouží nejvyšší hodnocení.
• 
  Markéta Jeffi

  Když jsem knížku četla poprvé, před pár lety, byla to pro mě jen další krásná knížka od Pavla Čecha. Hltala jsem příběh i obrázky a byla trochu zmatená z děje a z toho, kam vedl. Některé pronesené věty se mi zdály příliš "klišoidní" a zvláštní. Konec jsem moc nechápala a nelíbil se mi.
  Teď, při druhém čtení, po čerstvé zkušenosti s vlastním "labyrintem", jsem knížku přečetla jedním dechem a odkládala ji s úlevnými slzami a pochopením celého příběhu i jeho konce. Protože můj návrat z "labyrintu" symbolicky vypadal podobně. A protože ty zvláštní věty byly pro mě najednou v celém příběhu strašně důležitými kotvami a zároveň klíči k pochopení toho vlastního.
  Nevím, jestli jsem všechno pochopila tak, jak to autor původně zamýšlel, ale určitě se pro mě Velké dobrodružství Pepíka Střechy stalo z hezké obrázkové knížky knihou, po které ráda sáhnu ve složitých časech nebo těsně po nich. Protože vím, že v ní najdu něco důležitého.
  
  "Třeba nic z toho, co se nám stane, není náhoda. To, s kým se setkáme, co najdeme, o čem se nám zdá."
  
  P.S.: Bylo pro mě celkem podnětné mít při čtení po ruce jinou autorovu knihu: Dědečkové.
• 
  larúúú

  bouře pod žulovými kostkami; touhy chlapce jemuž se slova drobí v ústech, světy za zavřenými branami opuštěných zahrad; trhliny v životě který žít nechcete, trhliny z nichž prýští vzduch, který toužíte dýchat; chmury v barvách Pavla Čecha, chmury, které zaplňují srdce, chmury, které vám dávají schopnost žít
• 
  Adam Šilhan

  Příjemné, ktásná kresba a provázání s předchozími komiksy.
• 
  Giulia Teufel

  What a wonderful good natured story!